Skvělá zelenina podobná zelí, ale její listy jsou měkkčí a krabatější. Pochutnat si na ní můžete od půl června až přes červenec. Kapusta hlávková pochází ze středomořské divoce rostoucí brukve Brassica oleracea. A téměř v dnešní podobě byla známá a pěstovaná nejdřív v Evropě a západní Asii.
Obsahuje značné množství vitamínu C a provitamínu A, dále obsahuje vitamíny skupiny B, vitamíny D a E, minerální látky jako draslík, síru, fosfor, vápník, hořčík a selen. V lidské stravě působí močopudně.
Konzumace působí pozitivně na náš organismus, snižuje hladinu cholesterolu v krvi, působí dobře na naše zažívání, prospívá kůži a zmírňuje kožní problémy, doporučuje se při potížích se žaludkem (vředy).
Problémem kapusty je však nadýmavost. Proto se nedoporučuje lidem po operacích, těhotným i kojícím ženám, odpustit by si ji měly osoby se zažívacími problémy a srdečními chorobami. Nepatří ani do jídelníčku nepohyblivých seniorů. Nadýmavost se dá ale částečně snížit, když se kapusta vaří bez pokličky a přidá se k ní vhodné koření – kmín, saturejka, koriandr, zázvor, semínka fenyklu nebo anýzu.
V kuchyni můžete kouzlit recepty od těch nejjednoduších jako dušená kapusta posypaná strouhaným sýrem či opečenou strouhankou až po recepty kulinářských specialit jako jsou kapustové závitky.